Archiv rubriky: Ze života

Chlápek se přestěhoval do nudistické kolonie. Po pár týdnech mu píše maminka a chce, aby jí poslal fotku, jak teď vypadá. Samozřejmě nechce přiznat, kde bydlí, tak vezme fotku, přestřihne ji napůl a mamince pošle horní půlku. O týden později píše babička a také chce fotku. Chlápek postup zopakoval, ale omylem poslal spodní půlku fotky. Když to zjistil, dostal strach, ale uklidňoval se tím, že babička blbě vidí a snad si ani nevšimne. V dalším dopise babička psala:

„Změn si účes. Takhle vypadá tvůj nos hrozně dlouhý.“

Policista na hlídce v malém městě se zastavil u místního golfového hřiště a všiml si, že na parkoviši stojí auto, ve kterém svítí stropní světlo. Přišel blíž a vidí, že na místě řidiče sedí mladý muž a čte si časopis, zatímco vzadu sedí mladá slečna a štrikuje. Rozhodl se, že to prozkoumá blíže. Zaťukal na okýnko. Mladík vzhlédl od časopisu, stáhl okénko a povídá:

„Přejete si, poručíku?“

„Co tady děláte?“

„Co myslíte? Čtu si tenhle časopis.“

„A co dělá ona?“ kývl policajt směrem ke slečně vzadu.

„Co myslíte? Vypaadá to, že štrikuje.“

„A kolik vám je?“

„Devatenáct.“

„A kolik je jí?“

Mladík se koukl na hodinky a povídá:

„No, asi za čtvrt hodiny jí bude osmnáct.“

Na pohřbu jednoho velmi bohatého muže se sešlo mnoho smutečních hostů, kteří se přišli se zemřelými rozloučit. Byl tam také jeden velmi chudě vypadající muž, který usilovně plakal. Jeden z pozůstalých se ho ptá:

„Byl jste jeho blízký příbuzný?“

„Ne, nebyl jsem s ním vůbec příbuzný.“

„Tak proč tak pláčete?“

„Právě proto.“