U Nováků na zahradě přistane létající talíř. Vyleze z něho jeden ufounskej, ale přijatelně vypadající pár, a tak je Novákovi pozvou domů a udělají mejdan. A když už jsou trochu v náladě, tak chlapy napadne, že by si mohli zkusit trochu rozšířit obzory a prohodit si manželky. Udělají to, Novákova si odvede ufouna do ložnice, tam se svlíknou, Nováková si ufouna znechuceně prohlíží a myslí si: „Takovej malinkej…“. Jenže ufoun trochu zakroutí ušima, a hned mu povyroste. A ještě, a ještě… Nastaví tu správnou velikost a pak si s Novákovou užívá až do rána. Ráno, když ufouni odletěj, tak Nováková celá růžová říká manželovi:
„Já to měla úplně nádherný! A co ty?“
A Novák na to:
„No teda, já ti řeknu, za moc to nestálo. plně jako obyčejne a navíc mně celou dobu hrozně kroutila uši…“