Přes město si vykračuje devadesátiletá babka v odvážné minisukni.
Potká ji policajt a povídá:
„Ale babi, vy už nemůžete ve vašem věku nosit takové minisukně!“
„Ne? A proč? Mám snad křivé nohy?“
„Ne, ale vykukují vám spod ní prsa.“
Přes město si vykračuje devadesátiletá babka v odvážné minisukni.
Potká ji policajt a povídá:
„Ale babi, vy už nemůžete ve vašem věku nosit takové minisukně!“
„Ne? A proč? Mám snad křivé nohy?“
„Ne, ale vykukují vám spod ní prsa.“
Děda z Hrbova podává telegram. Poštovní úředník, který nemůže dědovo písmo přečíst, odmítá telegram převzít.
„Nedá se to přečíst,“ povídá pošťák, „napište to čitelněji!“
„Ale to nevadí, nechte to tak,“ povídá děda. „To je pro mého bratra a ten již pozná moje písmo.“
Jde babka z obchodu a najde použitý kodnom. Vylíže ho a po chvíli povídá:
„Ta dnešní mládež, neumí si ani mléka vážit…“